Toto "duchovní" pravidlo se velmi často objevuje tady na FB v komentářích, ale mnohokrát mi použití tohoto pravidla v konkrétním případě nesedělo. Hlavně v tom, když bylo poukazováno na to, že tím že se snažíme rozpoznat a pochopit negativní jevy v našem životě, tak jim dáváme pozornost a vlastně je tím posilujeme.
Tomuto pravidlu rozumím následovně: Když dáváme pozornost na negativní věci POUZE PASIVNĚ, tak jim dáváme JEN SVOU "energii" a vlastně je tím v sobě posilujeme a "přitahujeme" si je i do svého vědomí a života A VLASTNĚ SE JICH JEN BOJÍME. Naopak, pokud věnujeme pozornost dobrým (pozitivním) věcem přinášíme do své mysli VÍCE RADOSTI A DŮVODŮ K VDĚČNOSTI.
Já v tom vnímám ještě další rozměr a tím je opět otázka míry a vhodnosti použití.
Když vyhledáváme ZE STRACHU hlavně negativa kolem sebe, tak je i nalézáme a podléháme dojmu, že i reálně převládají. Takovýto přístup subjektivně "zvyšuje" četnost negativních jevů kolem nás, což již neodpovídá realitě, NEVIDÍME POZITIVA a připravuje nás to zbytečně o prožívání radosti.
Stejně tak přehnaně "pozitivní" přístup také neodpovídá realitě a vede K ODMÍTÁNÍ VIDĚT I NEGATIVA a to nám přináší zase problémy v podobě přehlížených problémů.
A co se týká snahy o pochopení příčin problémů ( což by mohlo být opět chápáno jako dávání pozornosti negativům), tak pokud není opět tato snaha přehnaně "urputná" (kdy si nedovolíme se uvolnit pokud nepochopíme všechny příčiny), tak by nám to mělo přinést POCHOPENÍ, ÚLEVU A I POZITIVNÍ ZMĚNU.
Zase je to o míře.
Na druhou stranu ODMÍTÁNÍ POCHOPENÍ mechanizmů (příčin) problémů má za následek, že se nám pak PROBLÉMY NEUSTÁLE OPAKUJÍ...