Neustále narážím na internetu na dobré rady, abychom si nebrali osobně a vážně to, co si o nás okolní lidé myslí.....Dle rčení: Nezavděčíš se všem..Nezodpovídáš za myšlenky a názory jiných...
Ale já si myslím, že to má i další rozměr a tou je autenticita toho co vyzařujeme. Líbí se mi biblické ... "Čiň jinému to, co chceš aby činili tobě" .. a pokud si o tobě lidé myslí na základě tvých činů a slov něco jiného, než odpovídá tvému nitru a tvé vizi, tak je to k zamyšlení...Proč se to děje?
Asi lze s rezervou brát ty, kteří mají pocit, že jsi jim ublížil a kteří jsou dlouhodobě omezeni v nezaujatém přijímání tvé osoby a kteří se snaží z důvodu sebe ujištění, že jsi "bídák", neustále vyhledávat na tobě negativa (opět dle pravidla "Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde"). Podobně to mají i ti, co "jim stojíš v cestě" a kteří záměrně o tobě šíří negativní zprávy.
Vážnější je to, když "vyzařuješ" to, co není autentické a tudíž matoucí a tím k sobě přitahuješ lidi, kteří nejsou s tebou v souladu a naopak odpuzuješ lidi, kteří by mohli jít životem s tebou po boku. Dáváš jim i špatný příklad žít neautenticky.....Samozřejmě to potřebuje i notnou dávku odvahy a sebepřijetí...:-)