PŘÍLIŠNÁ OČEKÁVÁNÍ V PARTNERSTVÍ MOHOU BÝT PROBLÉMEM

 Není nutné stále zažívat dokola zklamání ze vztahu:-) Vlastně si sami na sebe svým přednastavením můžeme kopat na sebe past. Věřit jinému je v pořádku:-) Bez víry by byl život zoufalý plný strachu a uzavírání se do sebe. Jen je třeba věřit přiměřeně a očekávat od druhého co nejméně, tedy nevkládat do partnera vlastnosti , o kterých se nepřesvědčíme, že opravdu má. Chce to čas a klid. Vlastně se radovat z každé pro nás dobré ověřené vlastnosti a registrovat i ty problematické. Hlavně si nevytvářet dopředu kladné předsudky (domněnky). Pak je to naše odpovědnost, když se nenaplní. 
Stav zamilovanosti k tomu svádí a my si v danou chvíli velmi přejeme a rádi podlehneme dojmu, že jsme potkali toho pravého "prince na bílém koni". 
Ale na druhou stranu hlavně nezapomenout žít a prožívat s ním radost, která se nám hned nabízí, ale nedělat z toho závěry, že bude všechno Ok a podle našich očekávání a nedělat zásadní společná rozhodnutí a změny, které se pak těžko mění :-)