Asi jste si všimli, že spousta z nás navštěvuje už dlouhodobě různé semináře osobního rozvoje, ale nevidíme na sobě ani na ostatních nějaké výrazné změny k lepšímu.
Už víme, že za všechno trápení může naše přebujelé Ego, že pokud nás někdo irituje, tak nám zrcadlí naše vlastní problémy, že nemá cenu oplácet zlo zlem, že není dobré žít v roli oběti a nebo používat na druhé manipulaci....
Podle mne zásadním okamžikem pro opravdovou změnu není informace o tom, co se s námi děje špatně, ale poznání, že pokud to opravdu chceme změnit, tak změnu postoje a chování musíme především vyžadovat od sebe a pak až od druhých.
Velmi rádi bychom slyšeli od lektora a nebo terapeuta, že za naše problémy může hlavně okolí .....
Je velmi důležité rozpoznat příčiny našeho chování.
proč se tak chováme a rozlišit, co z toho jsou pouze již nefunkční vzorce chování převzaté hlavně od našich předků a společnosti a co jsou činy konané opravdu na základě naší vědomé a svobodné volby?
Podle psychologů jsme z 95% ovládáni jak na vědomé, tak hlavně na nevědomé úrovni právě různými vzorci a jedeme na "autopilota".
Problém je v tom, že vzorce chování jsou velmi silně "otisknuty" do našeho podvědomí, protože se vytvářely hlavně v době, kdy jsme si je nemohli vědomě "vybírat" (dětství, výchova a vzdělání).
Jejich změna není snadná , protože spočívá v přeprogramování našeho chování (našich návyků a vzorců).
Spousta z nich nám opravdu slouží ku našemu prospěchu, ale jsou mezi nimi i ty, které nám neslouží.
Poctivě prozkoumejme, zda je opravdu chceme změnit a zda nám vlastně tyto "nedostatky" určitým způsobem nevyhovují a není pro nás pohodlnější být v roli oběti a neházíme odpovědnost za naše problémy převážně na okolí?
Z těchto důvodů k opravdové změně většinou dochází až při setkání se s opravdovou hlubokou krizí, která je spojena např. se ztrátou životních jistot, někoho blízkého a nebo opakovaným životním nezdarem.
Až v tento okamžik jsme ochotni se vážně zamyslet nad našimi vzorci a hodnotami a i jsme ochotni je změnit.
V tuto chvíli nám již mohou pomoci ony semináře, protože jsme "zralí" přijmout na nich nám zjevené informace a i jsme je ochotni přijmout za své a i reálně začít v životě používat.