Podle mne je nešťastné si striktně naplánovat milování a pak tlačit na partnera a vyžadovat milování, pokud pro to není vhodná konstelace .....
.Já jsem si vytvořil pravidlo " Ložnice bez očekávání" což neznamená, že se nebudeme ten den možná milovat, ale to, že primárně se to neočekává a odevzdáme "řízení" přítomnému okamžiku a nemrzí nás to, pokud k milování nedojde a pak nám to i může přinést jiný druh radosti - naplnění, přitulit se, blízkost, sdílení svých pocitů, společné sledování filmu .... To se týká hlavně případu, pokud máme málo času, který můžeme trávit spolu nerušeně jen sami. Pokud máme pro sebe více času, tak si můžeme i na chvíli pospat a nebo společně prozkoumat, co je příčinou rozladění jednoho z partnerů a otevřeným hovorem případně příčiny zvědomit a případně odstranit. Pak se můžeme k mazlení vrátit a je pravděpodobné, že pak milování je již možné -)
To že se jeden z partnerů "obětuje " a miluje se s druhým, i když to pro něj je problém a vlastně po tom netouží, může velmi pravděpodobně přinést zásadní problémy. Pokud se to děje opakovaně, tak to může způsobit ze strany oběti postupnou ztrátu zájmu o milování až k určité ztrátě citlivosti těla a nebo až k pocitům fyzické bolesti a další problémy ( u muže ztráta erekce). Podobně zničující může být i předstíraný orgasmus.
Pro dlouhotrvající harmonický vztah je nejdůležitější prožívat to, co oběma partnerům "přítomný okamžik" umožňuje, tak aby jim to opravdu přinášelo oběma radost...
Jinak udělat si dostatečný čas pro intimní setkání jakéhokoliv druhu je určitě potřebné a je dobré si to i případně naplánovat